Rekonstrukce zámku
Tvrz přestavěná na zámek v rozlehlém areálu hospodářského dvora a zpustlého zámeckého parku, asi 1,5 km severozápadně od Vinoře.
První, ne zcela jistá zmínka o Ctěnicích pochází z r. 1235, v r. 1273 patřily Strahovskému klášteru. Nejstarší zpráva o tvrzi se vztahuje k r. 1372, kdy ji od vdovy po měšťanu Volflínu Galmovi kupuje jiný měšťan, Jan Zeiselmeister. Za husitských válek byla tvrz zabrána pražskou obcí (1421). Pro další vývoj bylo významné období v majetku Hrzánů z Harasova (1502 - 1572). Během 17.století se tu vystřídali Boryňové ze Lhoty, Valdštejnové a Losyové z Losinthalu, jimž Ctěnice patřily do r. 1781. Posledním významným rodem, který zasáhl do podoby sídla, byli Windischgrätzové (do počátku 19. století), kteří po smrti bezdětného Adama Filipa Losy (21. dubna 1781) zdědili.
Patrová stavba zámku má tvar nepravidelného pětiúhelníků a je tvořena křídly, která uzavírají nevelké nádvoří. V čele stojí mohutná vstupní věž, dvoupatrová, s nízkým trojúhelným štítem a barokní bání s lucernou. Vnější průčelí jsou směrem do příkopu opatřena vysokým šikmým soklem. Všechny fasády mají ploché pozdně barokní členění s lizénami, na věži a severní fasádě zámku jsou patrné zbytky psaníčkových sgrafit. Suterén pod severním křídlem je valeně klenutý, přístupný pozdně gotickým portálem. Zachoval se v něm gotický pilíř původního rovného stropu. Jinak jsou v interiérech valené klenby s výsečemi, plackové klenby a rovné stropy. Obvodová hradba, severní a jihovýchodní křídlo a věž jsou gotického původu. Ostatní křídla byla dostavěna při renesanční a pozdně barokní přestavbě. Ctěnice patří k dispozičně bohatším tvrzím druhé poloviny 14. století, věžová brána je nejspíše pozdně gotickým rozšířením.
Ctěnická středověká tvrz byla založena na severním výběžku táhlého ostrohu nad mělkým údolím potůčku, levým přítokem dnešního Vinořského potoka. Poloha v tomto níže položeném místě při okraji později vzniklého rozsáhlého hospodářského dvora byla dána možností napájet potokem zčásti uměle vytvořený hradební vodní příkop, vytesaný do pískovcového skalního podloží. Tvrz byla již od středověku chráněna mohutnou hranolovou věží zpevněnou kvádrovou nárožní armaturou. S dvořištěm byla původní tvrz spojena padacím mostem, později nahrazeným cihelným mostním obloukem přes příkop.
Zámecká křídla se rozkládají na nepravidelném půdorysu kolem centrálního dvora, terénní nerovnosti jsou vyrovnány suterény částečně tesanými do skalního podloží. Jádro nejstarší gotické tvrze lze lokalizovat především do suterénů severního křídla. Pozoruhodným detailem z tohoto období se jeví zachovaný kvádříkový pilíř pod sklepní klenbou, který nesl průvlak původního trámového stropu. Závažným nálezem během staveních prací je rovněž kruhová studna z kvádříků ve sklepě na jihovýchodě. Základní dispozice objektu a značná část konstrukcí pochází z pozdě gotické přestavby, kdy Ctěnice vlastnil rod Hrzánů z Harasova.
Renesanční epocha doplnila do pozdně gotické dispozice další příčky, byly změněny okenní otvory patrně tak, aby fasáda dostala pravidelný rytmus a konstrukční struktura vystoupila z hmoty stěn. Zásadním přínosem této epochy je výskyt mimořádně kvalitních renesančních maleb v prvním patře objektu, osazení kamenných ostění oken a provedení nových kleneb v přízemí a části suterénu.
Renesanční přestavba přiblížila původně gotickou tvrz reprezentačnímu zámeckému sídlu - architektonické členění a sgrafitová výzdoba všech průčelí, náročná malířská výzdoba interiérů a dochované umělecko řemeslné detaily.
V baroku byla v zásadě respektována dochovaná původní, v renesanci upravená, dispozice prvního patra. Byly změněny úrovně podlah a sníženy stropy a tím došlo i ke snížení nadpraží dveří. Zásadním přínosem barokního období je vybudování arkád a barokizace průčelí. Barokní arkády se segmentovými pasy na volutových konsolkách a polopilířích výrazně architektonicky obohatily starší stavbu. V prvním nadzemí se tím rozšířila původní renesanční dispozice o přízemí arkád, kde vznikly pravděpodobně obytné nebo správní místnosti zámku. Ve výzdobě interiérů se objevují hodnotné dobové malby. Dochovala se barokní štuková výzdoba stropů chodeb. Barokní epocha silně poznamenala interiéry přízemí a suterénu, velká část místností přízemí a část suterénu byla nově zaklenuta. Zvláště významné umělecké řemeslné detaily jsou kovářské a zámečnické práce (závěsy dveří, okenic, kování oken).
V první polovině 19. století byl upraven pokojík v podkroví, schodiště na půdu a v první patře bylo osazeno několik klasicistních dveří s dobovým kováním. Klasicistně byl též upraven nástup na hlavní schodiště v průjezdu. V přízemí došlo k doplnění příček pod klenby, dochovaná dispozice však byla v zásadě respektována.
Větší stavební úpravy přináleží konci druhé poloviny 19. století, osazení nových dveří s špaletových oken výrazně pozměnilo původní vzhled zámku. Nové byly i malby interiéru. Patrně v tomto období došlo i k zazdění arkád. Sklepní prostory zůstaly v tomto období prakticky nedotčeny.
Ve 20. století s výjimkou utilitárních úprav a drobných nevhodných vestaveb nemáme doloženy žádné významné stavební úpravy.
Fotogalerie
